Proto venkovští Judejci, bydlící v neopevněných městech, činí čtrnáctý den[167] měsíce adaru dnem radosti a hostiny a slavnostním[168] dnem, kdy jeden druhému[169] posílají dárky.[170]
Proto venkovští Judejci, bydlící v neopevněných městech, činí čtrnáctý den[167] měsíce adaru dnem radosti a hostiny a slavnostním[168] dnem, kdy jeden druhému[169] posílají dárky.[170]